Michaela Zatloukalová: Díky skvělým spoluhráčkám se mi snad daří postupně zlepšovat ve všem

21.12.2014 | Předčasný vánoční dárek dostala už 18. prosince večer Michaela Zatloukalová. A našla jej nikoliv pod stromečkem, ale v hale Sportcentra DDM Prostějov. Druhá nahrávačka ženského výběru VK AGEL totiž nastoupila do extraligového střetnutí proti Šternberku v základní sestavě a premiérově během kariéry absolvovala celý mač elitní české soutěže bez jediného střídání. Zvládla jej velice dobře.

Předpokládám, že to pro tebe již nebyly takové nervy, jako v minulých ligových startech, ne?
„Ano, už jsem si v dospělé kategorii zvykla a všechno zvládám o dost klidněji. Přesto mi před utkáním trochu špatně bylo, protože jsem od trenéra věděla, že mám poprvé v životě odehrát v extralize žen celý zápas. Tudíž nějaká tréma přišla, ale jak jsem se prvně dotkla balónu, tak postupně opadla a bylo to dobré.“
Zamlouval se ti vlastní výkon v tomto utkání?
„Nerada hodnotím sama sebe, to byl měl dělat spíš někdo jiný. Důležité je, že jsme většinu zápasu hrály dobře a zvítězily, byť chvílemi jsme se asi až příliš přizpůsobily soupeřkám. Celkově to ale snad bylo zvládnuté slušně, v posledním střetnutí před Vánocemi jsme nedopustily žádné větší problémy.“
Připadá mi, že jsi za uplynulého půl roku udělala velký výkonnostní pokrok. Souhlasíš?
„Asi jo. Trénovat s tak špičkovými spoluhráčkami je logicky něco úplně jiného než příprava a utkání v mládežnických kategoriích, to pak jde zlepšování skoro samo. Tyhle reprezentantky mnoha různých zemí stačí v podstatě jen pozorovat a když navíc s tak výbornými volejbalistkami denně hrajete, pomáhá to moc. Samozřejmě však musím pořádně makat, abych jim stačila.“
Dá se zmínit něco konkrétního, v čem ses nejvíc zlepšila?
„Nevím, těžko říct. Já bych řekla, že posuny cítím asi úplně ve všem. Hodně nahoru jsem ale rozhodně šla kondičně, protože v mládežnických kategoriích se fyzička ještě tolik nedělá, zatímco v Prostějově na ní s kondiční trenérkou Míšou Jelínkovou makáme opravdu moc.“
Pomáhá i viditelně velká podpora od všech zkušenějších parťaček?
„Pochopitelně jo, tohle je hodně příjemné. Holky jsou úplně v pohodě, všechny mě v přípravě i při utkáních strašně podporují a to se pak člověk hned cítí mnohem líp.“
Vidíš pro sebe díky pevnému začlenění do týmu větší perspektivu v mateřském klubu i do budoucna?
„Určitě ano. Je rozdíl být třetí nahrávačkou jen na případný záskok nebo druhou nahrávačkou, která teoreticky může kdykoliv nastoupit. Teď jsem trvalou součástí družstva a když aspoň občas nastoupím do utkání jako dnes, bude to super. Pořád jen sedět na lavičce taky není ideální, do budoucna rozhodně chci víc. Musím však ještě moc a moc pracovat, abych se dál zlepšovala.“
Těšíš se hodně na Vánoce?
„To je jasné. Kdo by se na ně taky netěšil, že? Sice máme volno jen čtyři dny, což je míň, než jsem byla zvyklá z mládeže. Na druhou stranu si ale pamatuju, že v minulých letech měly prostějovské ženy někdy volno přes Vánoce ještě kratší a musely třeba trénovat už na Štěpána. Tentokrát s přípravou končíme 22. prosince a znovu začínáme až sedmadvacátého, takže si svátky můžeme v klidu užít.“