Porazily i smůlu aneb jak Agelky hrdinně překonaly řadu zdravotních výpadků
11.05.2017 | S nijak velkou mírou nadsázky se dá říct, že volejbalistky VK AGEL Prostějov musely v závěru sezóny 2016/17 překonávat nikoliv jednoho soupeře, ale hned několik. Vedle rivalské Olomouce jakožto finálového protivníka to byl například značný psychický tlak role favorita a hlavně marodka, která postupně narostla do nepříjemně obřích rozměrů.
Už dopředu bylo jasné, že se obhájkyně extraligové trofeje musí obejít bez blokařky Veroniky Trnkové (po operaci cysty na patě). Brzy vyšlo najevo, že včas uzdravit se nedokáže ani smečařka Sulian Matienzo (zlomená záprstní kůstka na ruce), byť před rozhodujícím pátým zápasem se rozehrávala. Šlo ale jen o menší trik na UP, plně fit ještě zdaleka nebyla.
Opravdu kritické chvíle nastaly uprostřed minulého týdne v hanácké metropoli. Během třetího duelu finále si totiž nohu poranila univerzálka Heidy Rodriguez, jež tím přibyla do kolonky out. A během rozehrávání před čtvrtým utkáním o titul si zvrtla nohu nahrávačka Mareike Hindriksen! Naštěstí to byl výron pouze lehký, tudíž prostějovská kapitánka po zatejpování zkusila nastoupit a ukázalo se, že může makat bez omezení.
Podruhé ve čtvrtek všem z vékáčka pořádně zatrnulo uprostřed třetího setu, kdy šly do obětavého zákroku v poli současně univerzálka Dayesi Casalis a libero Julie Kovářová, přičemž se tvrdě srazily hlavami. Minutu pak ležely na zemi, s nadějemi na obhájení zlata to v daných tíživých momentech vypadalo bledě. Leč obě klíčové bojovnice zanedlouho vstaly, mač i celou sérii obětavě dokončily. A lazaret VK silou vůle dotlačil problematický soutěžní ročník k zisku alespoň jedné cenné trofeje.
Zaslouží to tím větší uznání, pokud si uvědomíme neporovnatelně větší možnosti účinného střídání olomouckého družstva díky kvalitativně početnějšímu hráčskému kádru. Zatímco úpéčko mělo v titulových bitvách k dispozici dvanáct plejerek víceméně srovnatelné úrovně, AGELu zůstaly do finiše na lavičce jen druhá nahrávačka Veronika Tinklová, zkušenosti stále sbírající smečařka Lucie Nová a duo juniorských odchovankyň Sarah Cruz + Tereza Slavíková na záskok pro případ vyložené nouze.
Přesto papírové favoritky i takovou zdravotní kalamitu úspěšně přečkaly. „Nás během tohoto ročníku a především v jeho závěru postihlo tolik zranění, že to bylo až neskutečné. Právě tyhle těžkosti však společně s vývojem celého finále i posledního pátého utkání holky v klíčovém okamžiku maximálně vyburcovaly. Šlo o malý rozdíl na misce vah, který nakonec v závěrečném tiebreaku rozhodl v náš prospěch. Zdravotně rozbitý kolektiv ukázal svou morální pevnost i víru v úspěch do poslední chvíle, za což mu patří velká poklona,“ ocenil prostějovský kouč Miroslav Čada.
Jeho svěřenky se doslova vzepřely smůle i osudu.