Tiebreak byl blízko, koncovka čtvrté sady mrzí. Ale jinak porážka po dobrém výkonu tolik nebolí

13.12.2017 | Po sobotní demolici Šternberka třikrát 25:9 opora volejbalistek VK Prostějov Julie Kovářová prohodila: "Jen abychom v úterý nedostaly podobný klepec od Fenerbahce!" K ničemu takovému však nedošlo ani náhodou, neboť úřadující české šampiónky odehrály většinu svého vstupního duelu v aktuálním ročníku evropské Ligy mistryň na vysoké úrovni. A s jasným favoritem svedly kvalitní, zároveň i velmi pohlednou bitvu.

Parádně získaly úvodní set 25:20, po dalších dvou ztracených 14:25 a 19:25 znovu nahodily motory. Aby za stavu 21:19 ve čtvrté sadě sahaly po senzačním dotažení zápasu do soudného tiebreaku, v němž je možné už cokoliv. „Pátý set skutečně byl dost blízko. Při tom vedení 21:19 jsme skvěle ubránily útok Natalie Pereira, bohužel se náš blok dotknul sítě a místo zvýšení na 22:19 Istanbul snížil na 21:20, načež závěr úplně otočil. Síla těchto velkých týmů spočívá právě v tom, jak jsou schopné zvládat rozhodující koncovky. A stačí proti nim udělat jednu zbytečnou chybu, která vás následně připraví o možný úspěch. Prostě je nutné využít každou příležitost, což jsme na konci utkání nedokázaly. Je to škoda, hrát s Fenerbahce tiebreak by bylo super,“ rozebírala prostějovská kapitánka Kathleen Weiss.
Vzápětí se zamyslela nad tím, zda další dva soupeři ve skupině B elitního poháru starého kontinentu budou hratelnější. „Podle mě příliš ne. Novara i Conegliano jsou na podobném levelu jako Istanbul, snad jen s tím rozdílem, že nemají tak fyzicky disponovanou hráčku, kterou je Polina Rahimova. Jinak jde také o nesmírně silná a kompaktní družstva s výbornými, technicky vybavenými volejbalistkami. Pokud si takového protivníka necháte utéct na víc bodů, většinou je v podstatě po všem,“ řekla Katy řídící ofenzivní rejdy vékáčka z pozice nahrávačky.
Navzdory porážce 1:3 se hlavní trenér domácího kolektivu netvářil nijak zklamaně. „Já beru tenhle zápas pozitivně. Odvážným nástupem se nám povedlo Fenerbahce zaskočit, hráli jsme dobře a hosté ne. Jakmile však favorit začal od druhého setu šlapat naplno, dostali jsme se rázem pod obrovský tlak zejména jeho vysokých bloků. Dvě sady jsme pak marně hledali taktický recept nejen na jejich překonání, ale rovněž na ubránění pestrých útoků Istanbulu. Oni střídali tvrdá zakončení z ohromné výšky s chytrými ulívkami a my jsme dlouho byli spíš dole. Ovšem postupně se dařilo výkon zlepšovat a čtvrtý set už probíhal vyrovnaně, dokonce jsme se dostali zase nahoru. Škoda nezvládnuté koncovky, nicméně musíme respektovat velikánskou sílu soupeře,“ hodnotil Miroslav Čada.
Klady v jeho očích jednoznačně převažovaly nad zápory. „Sice jsme v jedné sadě uhráli jen čtrnáct bodů, ale to se v takových utkáních s favorizovanými týmy celé Champions League může pod drtivým tlakem stát. Pro mě je podstatné, že jsme vůbec nerezignovali, naopak stále bojovali a ještě dostali takový top mančaft do velkých problémů. Celkově holky odvedly skvělou práci, zaslouží pochvalu. A nejvíc mě těší, že jsme nepřipustili žádný debakl, místo toho svedli s nesmírně kvalitním protivníkem dost vyrovnanou partii. I pro fanoušky to snad byl hezký zážitek, byť jsme nezvítězili ani těsně nebodovali,“ připojil Čada.
Co hosté? Na to, z jakých mezinárodních hvězd je istanbulský kolos složen, působila celá jeho výprava na Hané nadmíru sympaticky. Nejvíce v tomto ohledu vynikal ostřílený kouč Jan De Brandt, vyhlášený odborník z Belgie. „V prvním setu jsme udělali spoustu vlastních nevynucených chyb. Nešlo nám podání, několik útoků jsme zakončili do autu a nedařilo se ani blokovat, v čemž spočívá naše velká síla. To se naštěstí projevilo ve zbytku zápasu, například během druhé sady jsme vítězně zablokovali devětkrát. Nejvíc si cením toho, že po špatném začátku se tým dokázal výkonnostně zvednout. A utkání, jehož osud nebyl vzhledem k vývoji vůbec jistý, otočit v naše tříbodové vítězství. Na půdě Prostějova, který hrál výborně, má výsledek 3:1 velkou hodnotu,“ shrnul s úsměvem De Brandt, z něhož pozitivní síla osobnosti vyzařuje podobně jako třeba právě z Miroslava Čady.
O absolutních ambicích SK hovořil spíš opatrně. „Samozřejmě máme ty nejvyšší cíle, ale víc než na ně musíme myslet hlavně na každé nejbližší střetnutí. Naše skupina v Champions League je opravdu hodně těžká se samými vynikajícími celky, tím pádem nebude snadné vyhrát jakýkoliv jednotlivý souboj. K úspěchu nás každopádně dovedou pouze špičkové výkony. Triumf v celé Lize mistryň? To je zatím moc daleko v budoucnosti, teď je potřeba se soustředit na současnost,“ nenechal se charismatický lodivod tlačit do žádných velkohubých prohlášení.