VK Prostějov - volejbalový klub
VK Prostějov - Vicemistr ČR
VYHLEDAT:
Český volejbal CEV CUP

Nejbližší zápasy A týmu
všechny zápasy
Město Prostějov Olomoucký kraj TK PLUS

FanShop
10x Mistryně České republiky
10x Vítězky Českého poháru
4x Vítězky Česko-Slovenského poháru
1x Vítězky Středoevropské ligy
Pravidelné účastnice evropských pohárů
Tabulky
PořadíZV3V2P1P0SB
1 VK Brno27223112310:188573
2 Olomouc27203132248:182967
3 Olymp27133472203:204849
4 Prostějov27142292229:207448
5 Ostrava271232102265:217244
6 Liberec27114392188:213544
7 Šternberk27527132059:231826
8 Královo Pole27453152111:233125
9 Frýdek - Místek27323191857:224916
10 Přerov27312211826:225513
facebook twitter youtube tvcom
Kalendář
Zápasy

Příští zápasy
Minulé zápasy
Facebook hráček
Gymnázium se sportovní přípravou ABC Cyklosport
FYZIO LINE TOPlist

Michaela Zatloukalová: Není lehké být pořád zavřená doma, snažím se aspoň hodinu denně na sobě makat

24.03.2020 | Pro vrcholové sportovce je současná situace, kdy kvůli pandemii koronaviru tráví každý většinu času zavřený doma, asi ještě mnohem těžší, než pro nás ostatní. Zvyk každodenní fyzické zátěže byl náhle omezen, navíc nová přísnější opatření možnosti den za dnem ještě komplikují. Své o tom ví například kapitánka volejbalistek VK Prostějov Michaela Zatloukalová, které předčasně skončila sezóna 2019/20 a s nastalými okolnostmi se snaží co nejlépe vyrovnat.

Jak prožíváš momentální výjimečnou situaci?
„Tohle nikdo z nás ještě nezažil, pro všechny jde o něco úplně nového. Největší šok to byl určitě tím, jak život dlouho běžel normálně dál a pak se najednou vše začalo radikálně měnit. Den po dni pořád nějaké změny a omezení, člověk ani pořádně nevěděl, co přijde zítra. A z každodenního shonu jsme během jediného týdne všichni zavření doma, normální život se strašně rychle změnil v současný nouzový stav. Každý se s tímhle musel nějak srovnat.“
Ty s tím nemáš problémy?
„Snažím se to brát v rámci možností pozitivně. Není samozřejmě dobré ani příjemné být skoro pořád zavřená doma, zvlášť když jsem byla zvyklá denně trénovat a jednou nebo dvakrát za týden hrát zápasy. Na druhou stranu člověk chápe vážnost situace a respektuje veškerá nařízení, protože hlavní je vyřešit koronavirus, aby se nákaza pořád nezhoršovala. Aspoň je víc času na věci, na které jinak prostor tolik nezůstává. A podstatnou informací pro mě je, že nikdo z mých blízkých zatím není nemocný, všichni jsou v pořádku. Musíme se snažit, aby to tak zůstalo.“
Můžeš popsat atmosféru týmového loučení s náhle uzavřenou sezónou?
„V ten čtvrtek 12. března jsme odpoledne normálně přišly na trénink a zjistily, že právě uzavírají halu, tudíž žádná příprava už nebude. A vzápětí přišla informace, že s velkou pravděpodobností předčasně končí celá extraliga a už se v letošní sezóně vůbec nebude hrát. Jak říkám, byl to pro nás šok. Nejdřív jsme nevěděly, co máme dělat, potom jsme si šly sednout do restaurace. A vzhledem k okolnostem se z toho posezení vlastně stala taková rozlučka. Všechny jsme byly vyjukané, žádná pořádně nevěděla, co nás čeká. Ale bylo v podstatě jasné, že sezóna končí.“
Jak ji zpětně hodnotíš?
„Co se týče ligy, v platnosti zůstalo pořadí po dlouhodobé části, takže jsme skončily čtvrté. Nejdřív mě určitě napadlo, jaká je škoda domácích proher s Olympem i Libercem před závěrem nadstavby, čímž nás Pražanky těsně o jediný bod předběhly na třetím místě. Potom jsem si ale vzpomněla na loňské léto, kdy nás po obměně kádru leckdo pasoval na problémy se záchranou či přímo na sestup. A z tohoto pohledu je čtvrtá pozice před Libercem i Ostravou rozhodně dobrý výsledek, nemáme se za co stydět. Vyšel nám skvěle vstup do soutěže, pak přišlo polevení a výkyvy jak herní, tak výsledkové. Tohle však potká každý mančaft, ten náš mladý a ne tolik zkušený pochopitelně taky. Řekla bych, že celkově jsme nepředváděly vůbec špatný volejbal, kromě zmíněných výpadků se na to dalo dívat. Víc nás mrzí jen Final Four Českého poháru, které jsme nezvládly a šlo asi o nejhorší zážitek celého ročníku. Plus ten předčasný konec sezóny, naprosto nečekaný. Chystaly jsme se na play off, jak se s Ostravou ve čtvrtfinále porveme o nejlepší čtyřku a potom s dalšími postupujícími o medaili. Místo toho najednou nic.“
Čím se zabýváš od té doby?
„Podle nařízení vlády trávím většinu času doma, ale vedle toho jsem se snažila chodit pravidelně běhat ven do přírody. Trénovat se navíc dá i doma, kde mám různé posilovací pomůcky a aspoň hodinu denně tak cvičím, abych na sobě průběžně makala, fyzicky se udržovala. Taky jsme s přítelem začali boxovat, asi v rámci potřeby nějak vybít nahromaděnou energii. Nejdeme však do sebe naplno, nechci mu ublížit.“ (smích)
Od čtvrtka je venku povinné nošení roušky. Dá se běhat i s ní?
„Po pravdě jsem to zatím nezkoušela (interview proběhlo právě 19. března dopoledne – poznámka autora), ale myslím si, že běhat s rouškou přes pusu není moc příjemné ani reálné. Proto spíš přejdu k domácímu běhání na běžeckém pásu, který naštěstí máme taky doma.“
Máš nějakou představu o dalším vývoji pandemie?
„Člověk by samozřejmě byl rád, kdyby se situace co nejdřív zlepšila, omezení přestala platit a všichni jsme zase mohli začít normálně žít. Jenže podle toho, jak sleduju zprávy v televizi a poslouchám odborníky, to nějak moc rychle asi nepůjde. Proto musíme vydržet tak dlouho, jak bude potřeba. Nejdůležitější je, aby nařízení zodpovědně dodržoval úplně každý, protože jedině tak koronavirus porazíme. Už se moc těším, jakmile se to povede a půjdeme si s holkama opět společně zatrénovat.“